Karel Škréta

Karel Škréta - (1610 – 1674) byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř 17. století. Proslul jako portrétista a autor rozměrných sakrálních maleb.
Po bitvě na Bílé hoře odešla rodina, která se nechtěla vzdát své víry, do emigrace. V roce 1628 Karel pobýval ve Stuttgartu. V roce 1630 přišel do Benátek, kde se zdržel několik let. Navštívil i Boloňu a Florencii a v roce 1634 přišel do Říma. Zkušenosti a poznatky získané za pobytu v Itálii se projevily v jeho malířském stylu. Benátskou barevnost spojoval s Caravaggiovým temnosvitem, vliv vlámských a boloňských malířů se projevil v jeho kompozicích. Už v Itálii se začal prosazovat jako portrétista. Roku 1638 se vrátil do Čech. Usadil se v Praze, což mu umožnila konverze ke katolictví, a brzy se mu také podařilo vysoudit zpátky propadlý rodinný majetek.
Mezi jeho díla patří Svatováclavský cyklus pro klášter bosých augustiniánů na Novém Městě na Zderaze, obraz s názvem Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem pro špitál v Praze, pro pražský kostel sv. Martina ve zdi namaloval v polovině čtyřicátých let rozměrný obraz světce dělícího se s žebrákem o svůj plášť, oltářní obraz pro Týnský chrám, Pašijový cyklus pro pražský chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, který je jednou z jeho posledních prací. Z mimopražských zakázek realizoval obrazy pro katedrály v Litoměřicích, Kutné Hoře, Zbraslav a další. Na řadě prací spolupracovali umělci z jeho dílny, což se projevilo na jejich rozdílné kvalitě, zvláště v posledním období Škrétova života.